|
„Záchranný kruh“ mi hodil kamarád – Daniel Hagen z firmy Dutch Masters, který sám provozuje výcvikové kurzy a projížďky vlastní lodí na Vltavě (www.kapitanemnazkousku.cz). Samozřejmě mi nabízel pro tuhle příležitost i svoji loď, jenže pak jsme oba museli uznat, že pro osm osmdesátiletých seniorů a čtyřčlenný „o něco mladší“ doprovod se jeho loď Milenka prostě nehodí. Má totiž kapacitu maximálně deset osob a je vhodná spíš pro mladší lidi, kterým nedělá problém vystoupat pár schodů na palubu. Jejím hlavním určením je výuka a kapitánské kurzy. V tomto směru nemá na Vltavě konkurenci, ale pro oslavu osmdesátin jsme museli najít něco jiného. „Už vím,“ zavolal mi jednou Daniel, „zadej si ve vyhledávači www.dzunka.cz, to je to, co hledáš.“ Když jsem stránky otevřela, trošku jsem zapochybovala... Loď byla krásná, ale podle fotek se mi zdála malá. „Tam se mi všichni nevejdou,“ pochybovala jsem, ale jeli jsme se na džunku podívat. Cestou mě napadlo, jak je skvělé, že kotví na Žofíně, kam všichni známí dobře trefí. A pak jsem ji viděla – a bylo vymalováno. Ta loď nemá chybu! A to, co má navíc, to je nepopsatelná atmosféra!
Když jsme o pár dní později s celou naší rodinnou posádkou vkročili na palubu, okamžitě jsme se tu cítili jako doma. Seděli jsme na pohodlných polstrovaných lavicích, stůl byl plný skvělého občerstvení a při pohledech na Prahu kolem nás se tajil dech. Jen jednou mi cestou trochu zatrnulo, když jsem viděla, jak moje osmdesátiletá maminka spolu se svým o pět let starším bratrem stoupají za námi na horní palubu, kde jsme se zatím utábořily se sestrou a sestřenkami a popíjely víno, a přitom se jen přidržují stěžně, ale když za nimi za chvíli vylezl i zbytek celé posádky, došlo mi, že je to tak správně. Shora byla Praha ozářená zapadajícím sluncem opravdu nejkrásnější a já děkuju Petru Žáčkovi, jeho manželce Lucii i Danu Hagenovi, kteří se zasloužili o to, že moje maminka měla skutečně nádhernou a originální oslavu, na kterou už teď všichni zúčastnění rádi vzpomínají.
|